Z médií

Meningokok útočí hlavně na mladé – Lidové noviny – 11.9.2013

Meningokok útočí hlavně na mladé - Lidové noviny - 11.9.2013Lidové noviny, rubrika: Medicína a věda, název článku: Meningokok útočí hlavně na mladé

Málokterý mikrob umí zaútočit tak rychle a zákeřně jako meningokok. Dokáže přitom způsobit nejen závažná onemocnění, ale patří také k obávaným zabijákům.

Naštěstí jsou dnes už k dispozici vakcíny, které nás dokážou před některými typy meningokoka ochránit. A další v dohledné době přibudou.

V České republice v současné době trpí závažným meningokokovým onemocněním asi 70 až 100 pacientů ročně. Běžný lékař se tak s touto nemocí potká třeba jen jednou za život.

Ve chvíli, kdy k tomu dojde, musí ale leckdy doslova svádět souboj s časem. „Smrt může nastat pouhých 24 hodin od chvíle, kdy se objeví první příznaky nemoci,“ upozorňuje doktorka Veronika Jilichová Nová, praktická lékařka pro děti a dorost z Plzně. Proto je podle jejích slov tak důležité myslet na nebezpečí s předstihem a především upozorňovat na možnosti prevence.

Nebezpečí číhá i na mladé maminky

Meningokok útočí hlavně na mladé - Lidové noviny - 11.9.2013Podle statistik postihují meningokoková invazivní onemocnění zejména děti a mladé lidi, ale existují i výjimky z tohoto pravidla. Jednou z nich je i dvaačtyřicetiletá Andrea Brzobohatá, která se s meningokokem potkala před třemi roky. V té době zůstala sama se dvěma dětmi, mladšímu Adámkovi bylo přitom jen něco málo přes rok.

Prožívala tehdy období plné stresu a s radostí proto uvítala pozvání přátel, aby si s nimi na pár dní vyjela do Krkonoš. Brzy po příjezdu ji ale začalo bolet v krku, a tak místo lyžování zůstala radši v horské chatě a doufala, že „chřipku“ brzy vyleží. Druhý den se však její zdravotní stav zhoršil natolik, že se nemohla postavit na nohy, často zvracela a po těle ji naskákaly červenofialové skvrnky.

Lékaři z vrchlabské nemocnice, kam ji převezla záchranka, si s ní ale příliš nevěděli rady. „Naštěstí mě po několika týdnech nechali převézt do Hradce Králové, kde mi doktoři předepsali penicilin a tím mi zachránili život,“ vzpomíná Andrea na nejhorší období svého života.

Mezitím se už ale meningokok v jejím těle zabydlel natolik, že přišla o obě nohy. Přiznává, že v tomhle období nejednou přemýšlela o sebevraždě, ale naštěstí v pravou chvíli potkala správné lidi, kteří jí pomohli se s nelehkou situací vyrovnat.

Velice vděčná je protetikům z plzeňské firmy Otto Bock, kteří jí na míru vyrobili skvělé protézy. Za nejúžasnějšího člověka svého života však dodnes považuje svoji fyzioterapeutku Hanu Kohoutovou, díky níž se naučila na protézách znovu chodit. Dnes už kromě chůze zvládá i řízení auta nebo některé sporty, které ráda provozovala v době, kdy měla ještě obě nohy zdravé. Vloni dokonce založila občanské sdružení No Foot, No Stress, které pomáhá lidem po amputaci končetin.

Nemoc prozradí skvrnky

„Andrea měla velkou smůlu už v tom, že se do nemocnice dostala až s velkým zpožděním, a navíc se poměrně dlouho nedařilo stanovit správnou diagnózu,“ komentuje její příběh Veronika Jilichová Nová. „Neumím si vysvětlit, že pro lékaře nebyly alarmující ani červenofialové skvrnky, takzvané petechie, které bývají pro pokročilejší stadium meningokokového onemocnění charakteristické. Nicméně v takto pokročilém stadiu by se bohužel nejspíš stejně nepodařilo předejít trvalým následkům,“ dodává lékařka.

Na druhé straně je přesvědčená o tom, že by se podobný případ dnes snad jen těžko mohl znovu opakovat. Už proto, že lékaři mají o zmíněném onemocnění podstatně víc informací. Stejně tak jako posádky rychlé záchranné služby, k jejichž povinné výbavě patří i dávka antibiotik. V momentě, kdy se objeví byť jen podezření na meningokokovou infekci, ji mohou tedy pacientovi ihned podat. Informovanější je navíc, díky větší medializaci, také laická veřejnost. Přesto Veronika Jilichová Nová přiznává , že rozpoznat první varovné příznaky nebývá pro praktického lékaře ani dnes právě snadné. Nejen proto, že se s tímto onemocněním, které na samém počátku leckdy velmi připomíná chřipku, v praxi jen málokdy setkávají. Ale především proto, že se na rozdíl od běžné choroby zdravotní stav nemocného s invazivním meningokokovým onemocněním zhoršuje daleko rychleji a bouřlivěji.

Pokud tedy pacient líčí průběh „chřipky“ jako velmi neobvyklý, pak by v každém případě měl praktický lékař zpozornět. Když se nemocnému přitíží a několik hodin po návštěvě ordinace se cítí mnohem hůř, neměl by váhat a lékaře znovu vyhledat. Ještě důležitější, a především účinnější je však podle slov lékařky rizikovým pacientům včas doporučit vhodné očkování.

Mikrobi neznají hranice

Případ Andrey je sice v naší republice poměrně ojedinělý, ale zdaleka ne úplně výjimečný, jak by se možná na první pohled zdálo. „V poslední době jsme zaznamenali zvýšený výskyt invazivních meningokokových onemocnění umladé dospělé populace z kategorie rodičů,“ říká Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu v Praze.

„Národní imunizační komise proto těmto rodičům doporučila, aby proti meningokoku nechávali očkovat nejen své děti, ale i sebe, obzvlášť pokud rádi cestují do zahraničí,“ konstatuje Pavla Křížová.

O tom, jak velkou roli může hrát právě cestování, se měla možnost sama přesvědčit na počátku 90. let, kdy se v České republice objevil nový klon meningokoka, který u nás prokazatelně v předchozích dvou desetiletích nebyl známý. Počet pacientů s invazivním meningokokovým onemocněním se v té době poměrně rychle více než zdvojnásobil.

Podle její soukromé hypotézy k zmíněné situaci došlo ne náhodou krátce po sametové revoluci, kdy se otevřely dveře dokořán nejen zahraničním kulturám, ale i mikrobům.

Meningokok útočí hlavně na mladé

Lékaři měli bohužel v té době ještě k dispozici pouze polysacharidovou očkovací látku, která dokáže člověka ochránit jen na krátkou dobu a pro očkovací kampaň se nehodí.

Díky programu takzvané surveillance (program epidemiologické bdělosti – pozn. red.), který v 60. letech zavedl a prosadil profesor Raška, bylo možno poměrně dobře nejen zjistit vývoj nemocnosti v posledních třech desetiletích, ale i vystopovat a cíleně naočkovat nejrizikovější skupinu mladých lidí ve věku od 15 do 19 let. A zastavit tak hned v zárodku další nárůst meningokokových invazivních onemocnění v té době.

Meningokok může totiž někdy způsobit nejen „banální“ onemocnění dýchacích cest, ale i závažné choroby. Především meningitidu neboli zánět mozkových blan, ještě častěji však meningokokovou sepsi, které se někdy laicky říká otrava krve. Před třemi lety ji mimo jiné prodělala také Andrea Brzobohatá.

„Agresivní meningokok projde v takovém případě přes sliznici nosohltanu do krve, tam se velkou rychlostí rozmnoží a zasáhne všechny životně důležité orgány,“ líčí průběh tohoto onemocnění doktorka Veronika Jilichová Nová. „Postupně dojde k takzvanému multiorgánovému selhání, porušení srážlivé kaskády a masivnímu krvácení.“

Pacientovi popraskají drobné žíly na nohou či rukou a vytvoří se již zmíněné petechie, které připomínají modřiny. Pokud meningokok zasáhne nejen kůži, ale i kosti a klouby, pak už nelze postiženou tkáň zachránit a prakticky jedinou možností léčby je amputace postižených částí těla.

Rizikové líbání a kouření

Podle statistik patří asi 10 procent zdravé populace k nosičům meningokoka. Ale ne každý meningokokový útočník musí být nebezpečný. Díky moderním molekulárním metodám se podařilo odlišit nosičství „zlých“ a „hodných“ meningokoků. O tom, zda nemoc způsobí, se obvykle rozhodne krátce poté, co zaútočí. Někdy však i „hodný“ mikrob může mít na svědomí závažné zdravotní problémy, pokud narazí na oslabeného člověka.

„Proto také častěji onemocní děti do jednoho roku s ne zcela vyvinutým imunitním systémem,“ uvádí doktorka Křížová, „a také mladiství, kteří leckdy nežijí právě nejzdravějším životním stylem.“

Podle studií, na kterých se před časem také podílela ve spolupráci s epidemiology, patří totiž právě nezdravý životní styl k významným rizikovým faktorům stejně tak jako znečištěné životní prostředí nebo stres.

Zvýšené riziko hrozí především aktivním, ale také pasivním kuřákům. Studie potvrdily, že v rodinách, kde kouří jeden z rodičů, hrozí dětem mladším 15 let až třikrát větší riziko onemocnění než v rodinách nekuřáků. Jestliže cigaretám holdují oba rodiče, je toto nebezpečí až osminásobně vyšší. Některá prostředí proto meningokoku, který se šíří kapénkovou infekcí, přímo nahrávají. Obvykle to bývají místa, kde se sejde větší množství mladých lidí pohromadě – internáty, vojenské útvary, ale zejména diskotéky.

„U náctiletých se v některém okamžiku sejdou téměř všechny rizikové faktory pohromadě a některé případy jsou si proto navzájem velmi podobné,“ říká doktorka Křížová. „V předchorobí mívají tito pacienti zmínky o nevyspání, pobytu na diskotéce, o takzvaných kissing kontaktech, sdílení cigaret i skleniček s alkoholem.“

Pokud se podle slov Pavly Křížové všechny rizikové faktory nakombinují, pak může setkání s meningokokem skončit jako závažné onemocnění, nikoli jako nosičství. Zdraví nosičí zabijáka Jak křehká může být hranice mezi „hodným“ a „zlým“ meningokokem, před časem ukázala i půlroční studie mezi náctiletými v Olomouci. Podařilo se tehdy odhalit hned několik zdravých nosičů s nebezpečným meningokokovým kmenem, který má nejvyšší schopnosti vyvolat onemocnění i zabíjet. „V té době nebyla ještě k dispozici vhodná vakcína, a proto jsme je alespoň přesvědčovali, aby se v prvé řadě snažili posílit svoji imunitu a změnili svůj nezdravý životní styl,“ zmíní se doktorka Křížová.

Dnes už naštěstí lékaři k dispozici mají i širokospektrou vakcínu, vhodnou už pro děti od jednoho roku, která je dokáže ochránit hned před čtyřmi meningokokovými séroskupinami (A, C, Y, W-135).

Bohužel mezi ně nepatří séroskupina B, která je právě u nás nyní nejčastější. Ale i na tohoto nepřítele se už podařilo vědcům najít vhodnou očkovací látku, která je už v Evropě zaregistrovaná a v dohledné době by se měla objevit i u nás. „Z hlediska meningokokových onemocnění se teď nacházíme v celkem klidné době,“ přichází s dobrou zprávou doktorka Křížová. „V letošním roce jsem měla možnost se zúčastnit celé řady mezinárodních sympozií, kde se hovořilo i o celosvětovém poklesu těchto nemocí.“

Úplně klidní však podle ní rozhodně být nemůžeme. Už proto, že se výskyt tohoto onemocnění vyvíjí v určitých cyklech. Po klidovém období tedy může znenadání nastat doba mnohem bouřlivější. Mezinárodní odborníci se navíc shodují v názoru, že smrtnost invazivního meningokokového onemocnění je i přes veškerý pokrok medicíny nepřijatelně vysoká, a proto je nutné předcházet tomuto onemocnění očkováním.

Snem doktorky Křížové, která se meningokoky zabývá už dlouhou řadu let, je, aby se vědcům podařilo vyvinout očkovací látku, která by nás dokázala ochránit před všemi nebezpečnými meningokoky. S velkou opatrností pak dodává, že výzkum je na velmi dobré cestě.

V Česku meningitidou ročně onemocní 70 až 100 lidí. V počátečním stadiu je nemoc snadno zaměnitelná s chřipkou, v pokročilé fázi hrozí vážné následky nebo smrt.

Když se nemocnému přitíží a několik hodin po návštěvě ordinace se cítí mnohem hůř, neměl by váhat a lékaře znovu vyhledat.

Původcem meningokokového onemocnění je bakterie Neisseria meningitis (meningokok), která dokáže svoje vlastnosti měnit podle podmínek vnějšího prostředí, do nichž patří i imunitní výbava člověka.

Meningokok semůže vyskytovat v horních cestách dýchacích až u 10 % zdravých lidí (tzv. zdraví nosiči), aniž působí jakékoliv potíže. Díky nosičství meningokoků si proti nimbudujeme tzv. přirozenou imunitu.

Onemocnění se šíří vzdušnou cestou – nejčastěji při úzkém kontaktu osob, líbáním, kašlem a kýcháním.

K varovným příznakům invazivního meningokokového onemocnění patří: bolest hlavy, horečka, zvracení, bolest šíje, bolest kloubů, ospalost až poruchy vědomí, světloplachost, bolest břicha a červenofialové skvrnky na kůži.

Lidem, kteří při meningokokovém onemocnění přišli o končetiny, pomáhá sdružení No Foot, No Stress (www.nofoot.cz) • V posledních 20 letech se epidemie objevily v zemích, jako je Belgie, Norsko, Velká Británie, Řecko a další. Trvale nejvyšší výskyt onemocnění je v subarabském pásmu Afriky, pro něž je typická skupina A. Tato oblast je označovaná jako pásmo meningitidy.

Jak se chránit proti meningokoku VČR je momentálně k dispozici vakcína proti meningokoku C, kterou lze aplikovat kojencům od dvou měsíců (do jednoho roku je nutná aplikace více dávek), dětem od jednoho roku i starším věkovým skupinám pak poskytuje nejširší ochranu konjugovaná tetravakcína proti meningokokům A,C, W-135 a Y. V brzké době by se u nás měla objevit také očkovací látka proti meningokoku B.

O autorovi | IVANA MATYÁŠOVÁ,  Autorka je spolupracovnice redakce